Mechanické zpracování Zpracování GFK-profilů je jednoduché a podobá se zpracování dřeva. K běžným technikám zpracování patří vrtání, obrábění, řezání, soustružení, děrování a závitování.  U vrtání do 12 mm průměru se používá běžný vrták z tvrdého kovu podle DIN 8037 nebo DIN 8038. U vrtání nad průměr 12 mm je možné použít vrták osazený diamanty. K zabránění třepení v místech vrtání se používá dřevěný podklad. • Rychlost vrtání: 60-80m/min  K obrábění GFK jsou vhodné frézy z tvrdého kovu a diamantu. U fréz z tvrdého kovu je možné dosáhnout vyšší posuvné rychlosti. Vzhledem k tomu, že GFK-profily nevodí příliš teplo, doporučují se chladící prostředky.  K řezání malého počtu kusů vystačí obyčejná pila na kov. U většího objemu se doporučuje pilový list osazený diamanty. U suchého zpracování se vzniklý prach odsává.  K závitování menšího počtu kusů vystačí obyčejná výbava jako u zpracování kovu. U většího množství se používají nástroje z tvrdého kovu, jako například u zpracování mosazi nebo hliníku. Chlazení vodou se zásadně doporučuje.  K ražení by se měly používat nástroje z tvrzeného kovu. Tloušťka zpracovávaného materiálu by neměla být větší než 10 min.  Závity by se měli řezat pouze tehdy, pokud není spojení vystaveno příliš velké zátěži. Odolnost proti vytržení dosahuje přibližně 1/3 odolnosti u kovových závitů. Tato odolnost je vystačující k mnoha užižití při důkladném lícování.  GFK se nechá pevně slepit lepidlem na bázi polyuretanu a epoxidové pryskyřice. Měly by být dodrženy uvedené pokyny.  U nýtování by měl být vývrt o něco větší než průměr nýty. Doporučuje se aplikace lepidla ke zvýšení pevnosti spoje.  U spojů, kde dochází k lehkému zatížení, vystačí samořezný šroub. U spojů, které jsou více namáhané, se používají šrouby vyrobené strojem. Také u sešroubování se aplikuje lepidlo ke zvýšení pevnosti spoje.  Plocha určená k nátěru by měla být důkladně očištěna a odměštěna ředidlem. Jako lak doporučujeme systém na bázi polyuretanu. |
